"No jo, ale mě to mluvení nejde. Něco si přečíst, občas napsat, i ten film zvládnu, ale mluvit nedokážu." Promluv v takovém duchu jsem za posledních 10 let vyslechla už dost. Možná i vy. Anebo je dokonce hlásáte po světě vy sami?
Tito hlasatelé mi ale evokují představu běžců, kteří by - místo běhu - vlastně chtěli umět plavat. Naučit se fakt dobře plavat je jejich sen, a tak se na to usilovně připravují během. Běhají často a možná i dlouhé tratě. Už jsou v tom docela dobří. Mají doma běžecké vybavení, investují do toho i nemalé peníze. Co se plavání týče, občas shlédnou video, event. si přečtou o plaveckých stylech článek, doma ve skříni mají plavky a možná i permanentku do bazénu, kam však zatím nechodí. Tam totiž půjdou, až budou umět dobře plavat, pochopitelně! Aby se neztrapnili. A tak o tom sní, závidí zdatnějším plavcům a nadále trénují běh, cyklistiku, hod oštěpem,... (dosaďte si jakoukoli sportovní aktivitu).
Vidíte tu absurditu počínání? Ne že by celková fyzická zdatnost vytrénovaná během nepomohla v plavání, což o to, to ve výsledku pomůže, ale až v té závěrečné fázi, kdy zvládnete techniku a bude se hrát o výdrž.
Je-li nám nesmyslnost počínání jasná zde, proč si takto někdy počínáme v cizím jazyku?
Chceme se s lidmi dorozumět anglicky/španělsky/německy/...?
Tak kromě poslechu, čtení, gramatiky, psaní a učení se slovíček trénujme i to mluvení! A to co nejčastěji. Sebejistota se dostaví až poté. Nejprve musíte skočit do vody. Na souši se plavat těžko naučíte.
Tak odvahu a výdrž! Nepůjde to hned, ale půjde to. Jen musíte být ochotni se pravidelně nořit do vod konverzace v cizím jazyce.
A o tom jak na to, aby to tolik nebolelo, zase příště.
Jedním z velmi účinných způsobů, jak se rozmluvit v bezpečném a podpůrném prostředí, je balíček “Denní kontakt”.
Comments