Dnes u kadeřnice došlo na téma cestování a cizích jazyků. Mladá sympatická slečna se u melírování svěřila, že ač anglicky rozumí poměrně dobře a běžně v ní sleduje filmy, není schopna moc mluvit, skládat věty. Tomu rozumím. Podobný postesk slyším několikrát do měsíce.
Je přirozené, že pasivní znalost jakéhokoli jazyka máme všichni rozsáhlejší než tu aktivní. Nepohoda vzniká, když je propast příliš hluboká a my jsme ve svém vyjadřování, ať už písemném nebo ústním, natolik svázáni, že se ve většině pro nás důležitých situací svobodně vyjádřit nemůžeme.
Co tedy poradit těm, kteří již základy jazyka mají, a potřebují se rozmluvit, ale nemají s kým?
Máme vždycky naštěstí sami sebe a věřte mi, že i tak lze dělat pokroky!
Buďme k sobě shovívaví, ale zároveň vytrvalí - dejme si mini úkoly na každý den. Časově nenáročné, které zvládnem vždycky, protože učit se jazyk je běh na velmi dlouhou trať. Není tedy moudré odrovnat se v prvním týdnu, že ano?
Mám pro vás čtyři časově nenáročné tipy:
Až to všechno vyzkoušíte a budete se cítit sebejistější a připraveni postoupit dále, ráda se vám budu věnovat v rámci služby "Denní kontakt". Dojde na skutečné dialogy a budete dostávat zpětnou vazbu, abyste neopakovali stále stejné chyby.
Tak co, půjdete do toho? ;-)
Kommentit